sobota 21. srpna 2010

Je školné na vysokých školách ve Velké Británii "nesmyslně" vysoké?


Nebývale logicky nekonzistentní článek se podařilo vyprodukovat Janu Čulíkovi na Britských listech. Jedná se o jeho oblíbené téma, školné na britských vysokých školách. Článek stojí za to rozebrat větu po větě:

V Británii je v těchto dnech tisk posedlý skutečností, že až 170 000 žadatelů o studium na vysokých školách se navzdory svým vynikajícím výsledkům u maturit na školu nedostane.

V Británii je v populačním ročníku dnes osmnáctiletých celkem 832 tisíc lidí. Na vysokou školu se dostane zhruba polovina těch, kteří ukončí plnou středoškolskou docházku (těch může být zhruba 700 tisíc). Oněch 170 tisíc mladých lidí, kteří se na vysokou školu nedostanou, tedy z velké části nedosahuje ani na průměr populačního ročníku. I Británii zřejmě zasáhla známková inflace, když dvě třetiny populace (a tři čtvrtiny všech maturujících) dosahují u maturit "vynikajících výsledků".

Kromě toho, britští studenti čelí břemenu nesmyslně vysokého univerzitního školného (3290 liber ročně).

Proč se 170 tisíc Britů každoročně nedostane na vysokou školu? Zřejmě na ně nejsou peníze. A proč se na vysokou školu v Británii vůbec hlásí tolik studentů? Zřejmě je studium dost levné (tedy dostatečně dotované) na to, aby se jim to vyplatilo. Výrok o "nesmyslně vysokém univerzitním školném" je tak velmi relativní.

Odhaduje se, že studenti, kteří začnou studovat na anglických univerzitách letos na podzim (na skotských univerzitách se školné neplatí) se do absolutoria zadluží částkou 23 000 liber (690 000 Kč).

Je to hodně? Můžeme se podívat, jak se liší mzdy absolventů vysokých škol a těch, kteří vysokou školu neabsolvovali. Můžeme například porovnávat mzdy ve stejných oborech. V medicíně je kumulovaný rozdíl (za celý život) 340 tisíc liber, inženýři vydělají navíc 245 tisíc, podobně jako matematici. I v "měkkých" oblastech je rozdíl nezandbatelný - studium jazyků přinese navíc 165 tisíc liber, studium psychologie 100 tisíc. I studium nejméně vynášejících "Arts", tedy oborů zahrnujících například umění, přinese navíc 35 tisíc liber.

K tomu je nutné připočítat další výhody - přínos v průběhu doby studia (výhody studentského života, studium v zahraničí, sociální kontakty), mnohem lepší výběr zaměstnání i mnohem nižší riziko nezaměstnanosti. Startovat s dluhem ve výši 23 tisíc liber je sice jistě zátěž, ale v porovnání s přínosy vysoké školy je to stále malá částka.

Jiný pohled na věc přináší odhadovaná míra výnosu spojená s investicí do vysokoškolského vzdělání (viz stejná stránka). I takové (málo výnosné) studium historie představuje míru výnosu 8,8%, což je o dost lepší (obzvláště s přihlédnutím k riziku), než mnohé investice na finančních trzích.

Ekonomická teorie samozřejmě predikuje, že (ceteris paribus) s rostoucím podílem vysokoškoláků v populaci se bude zmenšovat rozdíl mezi platy vysokoškoláků a ostatních. Tento trend přitom nemusí být znatelný v současných datech, protože akumulace lidí s vysoškolským vzděláním je proces, který trvá řádově desetiletí. Zároveň je však patrné, že s technologickým rozvojem dále roste poptávka po vysokoškolácích. V celém poválečném období v západních zemích tak platový rozdíl mezi vysokoškoláky a ostatními sice fluktuuje, ale těžko vysledovat nějaký zásadní trend. Samozřejmě je obtížné odhadnout, zda bude technologický rozvoj i nadále kompenzovat nárůst podílu vysokoškoláků, ale zase tak nerealistický předpoklad to není (seminální práce v této oblasti viz například Murphy a Welch).

Pokračujme však dále:

Z tohoto důvodu, jak v sobotu uvedl britský deník Independent, se za posledních 24 hodiny rozhodly tisíce studentů na vysoké škole nestudovat: zůstala jim totiž možnost studovat jen na méně významných univerzitách v oborech, o které nestojí, a tak se jim to zadlužení nevyplatí.

Takže britská vláda financuje obory, o které nikdo nestojí? Co dodat?

Avšak je tady ještě jiná možnost, a tu šíří konzervativní britský deník Daily Telegraph. V sobotu 21. srpna vydal článek: "Studenti, svět na vás čeká!" Deník doporučuje, aby se angličtí studenti vykašlali na nesmyslně drahé anglické univerzity a studovali v Evropě - kde četné univerzity nabízejí kurzy v angličtině.

K významu slova "nesmyslně" se ještě vrátíme.

Německé univerzity mají velmi dobrou pověst v oboru inženýrství, švédské v oboru sociologie. Podívejte se na stránky nevýznamnějších světových univerzit.

To můžeme skutečně jen doporučit. Výběr univerzity založený na celkovém hodnocení možná není nejlepší, přeci jen nás zajímá hlavně specifické hodnocení konkrétních oborů, ale hrubý přehled je také užitečný. Každý by se jistě chtěl dostat na co nejkvalitnější univerzitu.

Co se tedy ze statistik dozvíme? Na prvních 15 místech jsou zejména pouze univerzity z USA a Anglie. Na těch anglických se platí ono nesmyslně vysoké školné 3290 liber ročně. Na těch amerických je to ročně 30-40 tisíc dolarů a přesto je poptávka obrovská.

(Abychom uvedli věci s americkým školným na pravou míru - na nejlepších soukromých univerzitách získává velké procento amerických studentů částečné nebo úplné stipendium na pokrytí školného. Oněch 30-40 tisíc je tedy jen horní hranice.)

Co je ale důležité? Pokud vás Jan Čulík posílá na nejlepší univerzity (což dává smysl), tak vás zároveň posílá na školy, které nemalé školné vyžadují. Což je zároveň něco, co ho odpuzuje.

(Česká republika v tom systému vůbec není!)

To není pravda. Česká republika v žebříčku je. Nejlepší je Karlova univerzita na 229. místě, což zhruba odpovídá pozici v Academic Ranking of World Universities. ČVUT, Masarykova univerzita a VUT Brno jsou hodnoceny ještě o dost níže, na samém chvostu.

To, že se české univerzity v žebříčku nakonec našly, nás ale vzhledem k jejich pozicím zřejmě nijak neuchlácholí.

A, jak na to poukazuje Daily Telegraph, studium na evropských univerzitách je daleko levnější než v Británii. Zatímco v Británii student zaplatí zlořečených 3290 liber ročně, rok pregraduálního studia na maastrichtské univerzitě (116. nejlepší univerzitě světa) stojí 1500 liber školného, na Technické univerzitě v Mnichově (55. nejlepší škole světa) je školné jen 845 liber ročně a na exkluzivní francouzské École Normale Supérieure v Paříži je školné jen 160 liber ročně.

Vezměme jen tak pro ilustraci žebříček skutečně vážně, jak to dělá i Jan Čulík. Skutečně vám stojí za to odejít z University of Cambridge (hodnocená jako 2. na světě) na Maastricht University, která je 116., abyste ušetřili 1700 liber ročně?

Jediné, v čem tedy dává článek Jana Čulíka smysl, je jeho doporučení pro české studenty. Ano, pokud máte možnost jít studovat na dobrou zahraniční univerzitu, využijte toho. I na tu anglickou, kde musíte platit oněch 3290 liber ročně. V řadě oborů jsou rozdíly skutečně velké a studium v zahraničí se vyplatí, nejen po finanční stránce.

Tedy... Studenti, kteří by chtěli vysokou školu absolvovat tak, že si odsedí přednášky a jinak vyvinou minimum úsilí, by raději nikam chodit neměli. Pro takové studenty je školné ve výši 3290 liber skutečně nesmyslně vysoké. Jsou to zřejmě právě takoví studenti, jejichž situace Jana Čulíka tíží.

9 komentářů:

  1. Vzdělání vždy bylo, a bude, pouze pro bohaté lidi. Takže co se týče vysokých poplatků za školy - tak ty tedy zřejmě nejsou tak vysoké, jak by měly být. Kdyby byly školy přiměřeně drahé, tak by si na vzdělání nedělalo nárok stotisíce chudých lidí.....

    OdpovědětVymazat
  2. Nejzajímavější mi přijde informace:

    \"Z tohoto důvodu, jak v sobotu uvedl britský deník Independent, se za posledních 24 hodiny rozhodly tisíce studentů na vysoké škole nestudovat: zůstala jim totiž možnost studovat jen na méně významných univerzitách v oborech, o které nestojí, a tak se jim to zadlužení nevyplatí.\"

    Školné je tedy užitečné, protože nutí studenty zvažovat i praktický přínos studia pro jejich další uplatnění. U nás školné není a studenti toto v potaz neberou.

    OdpovědětVymazat
  3. Skutečně úspěšní lidé, kteří ovlivnili svým talentem náš vývoj a zanechali impakt na naše životy ani nedokonnčili formální vzdělání. Mezi takové lidi patří: Bill Gates (Windows), Richard Avedon (Fotografie), Paul Allen (Windows), Steve Jobs ( Apple, Inc. ), Mark Zuckenberg ( Facebook ), Richard Branson (Virgin Airlines), Ray Kroc (McDonald), Henry Ford (Automobil), Steven Spilberg (Film), John Rockefeller (Olej), J.K.Rowling (Spisovatlka ), Truman a Roosevelt (US Prezident), ....a doslova stovky dalších, které bych zde mohl vytřepat z rukávu. Bohužel, VŠ jsou dnes nabité netalentovanými lidmi, kteří si vyžadují vzdělání, jen proto, aby uspokojili své rodiče a při tom všem ještě vypadali lépe před sousedy. Lidé nepotřebují vzdělání as-per-say, lidi potřebují zázemí, kde mohou identifikovat svůj talent a pak ho exploitovat do maxima.

    OdpovědětVymazat
  4. \"To repeat what others have said, requires education; to challenge it, requires brains. \" Mary Pettibone Poole

    OdpovědětVymazat
  5. Když se zpřísní podmínky pro přijetí a setrvání VŠ, pak přece zmenší počet těch, kteří jsou na škole a nemůže nastávat situace, že někdo nebude na VŠ, protože na něj nejsou peníze a školné nebude až tak potřeba.

    Ta částka je fakt pálka, zajímala by mě statistika, kolik průměrných rodin v ČR by bylo ochotných se na studium svého potomka takto vysokou částkou zadlužit.

    OdpovědětVymazat
  6. sa na jednu velmi podstatnu vec. Skolne v UK sa neplati priamo cash - zaplati ho stat a od studenta pozaduje peniaze az po skonceni studia. Splatky sa lisia podla prijmu a je pevne dany strop, kolko percent z akeho platu splatka pozicky moze tvorit. Ak je niekto po vs nezamestnany, alebo nastupi do supermarketu (oboje dost nepravdepodobne), dlh ho nijakym sposobom neohrozi!

    OdpovědětVymazat
  7. Nevím, zda si autor článku ověřoval školné ve Velké Británii pro zahraniční studenty, ale většina univerzit má školné pro domácí studenty (což je právě těch 3290 liber) a pro zahraniční, což je z mé zkušenosti tak 3,5 krát vyšší.

    OdpovědětVymazat
  8. V UK na vysoke skole studuju, jsem ve tretim rocniku a skolne pro studenty z EU je stejne jako pro domaci. V kazde casti UK je to se skolnym trochu jinak, ve Walesu, kde jsem ja, je skolne hrazeno zhruba z poloviny pujckou a z druhe poloviny grantem (nevratnym) od Walesske vlady. To znamena, ze skolne je ve vysledku polovicni.
    A co se tyka vysky skolneho - manzel pracuje vpodstate za minimalni mzdu (jen neco malo navic) plus dela nejake prescasy o vikendech - a jeho cisty mesicni prijem je kolem 1200 liber. To znamena, ze moje rocni skolne (Wales) vyjde na 5,5 tydne jeho prace...

    OdpovědětVymazat