neděle 18. dubna 2010

Voda "zadarmo" a dopady na její spotřebu


Jan Čulík se chlubí, že voda ve Skotsku "patří všem", lidé v domácnostech nemají vodoměry a účty za spotřebu vody se neplatí (náklady na dodávky vody se platí z daní, které ale nejsou odstupňované podle spotřeby). Taková radost je na Britských listech, které pravidelně hlásají, že nás spotřební společnost žene do záhuby, poněkud překvapivá.

Cena spotřebního statku, která je nižší než mezní náklady, totiž vede k neefektivní nadspotřebě.

Takže jak to ve Skotsku s tou vodou, která je "zdarma", vypadá? Spotřeba je vysoká a roste. V roce 2006 spotřeboval průměrný Skot za den 140 litrů vody, v roce 2009 už to bylo 153 litrů.
Jak to vypadá v sousední Anglii? Domácnosti, které neměly vodoměry, spotřebovaly v roce 2000 149 litrů vody na osobu a den. V roce 2008 to bylo 150 litrů (není vůbec náhoda, že ta čísla jsou podobná jako ve Skotsku - Angličané a Skoti si jsou ve svých návycích podobní).

Zato v domácnostech, které vodoměry měly, denní spotřeba vody klesla ze 132 litrů v roce 2000 na 127 litrů v roce 2008.

Veškerá ekologická výchova neměla na chování lidí a jejich spotřebu vody vůbec žádný dopad - jediné, co spotřebu vody omezilo, bylo zvýšení její ceny.

A v Čechách? Vyvinuli jsme se ze spořivého socialistického národa, který si vážil vody, jež byla "nás všech", ve spotřební a plýtvající kapitalistickou společnost? Naopak. V roce 1990 byla spotřeba vody na úrovni 171 litrů na osobu a den, zatímco v roce 2007 to bylo pouhých 98,5 litru. A to přesto, že jsme bezpochyby hygieničtější, než před 20 lety. Jediné, co nás naučilo šetřit vodou a používat ji efektivně, bylo zvýšení její ceny.

5 komentářů:

  1. Ta spotřeba se mi nějak nezdá. Není 150 litrů za rok poněkud málo?

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, je to samozrejme prumerna denni spotreba. Opraveno.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslim, ze v pripade vody se neda tak uplne zobecnovat na celou planetu. Dokazu si predstavit, ze v destivem Skotsku je proste vody po cely rok tolik, ze nema smysl se starat o odecet vodomeru - podstatnou polozkou jsou jen fixni naklady provozu vodovodni infrastruktury. Samozrejme jsou v tom i naklady (i ekologicke) na cisteni vody (pokud to nehrnou rovnou do more), ale vzpominam si i na pripad, kdy cisticky zadaly ruseni domacich zump a septiku, neb mely prilis maly prisun splasku, aby mohly spravne fungovat.

    Jina vec je samozrejme takove Spanelsko, kde se v lete musi vodou fakt setrit. Nicmene to, ze budu mit u nas doma usporne splachovani, sice pomuze kvalite evropskych rek, nicmene zizen v Africe to nijak neovlivni - voda se proste nevyplati exportovat (pokud nema znacku Perrier).

    OdpovědětVymazat
  4. To: LiMu
    To s těmi žumpami a septiky stále platí. V odpadních vodách musí být dost organických látek na to, aby bakterie, které vodu čistí, nepochcípaly.

    OdpovědětVymazat
  5. já bych řekl, že mnohem silnějším důvodem než růst ceny vody, který nás naučil šetřit vodou a používat ji efektivněji, bylo rušení jednotných vodoměrů, kdy poháněni dominantní strategií jsme spotřebováli do nadsytosti. (Avšak i na tento důvod se dá pohlížet optikou růstem ceny)

    OdpovědětVymazat