úterý 20. dubna 2010

Ceny elektřiny v Čechách a v Evropě


Politici si v letošní předvolební kampani našli lákavý terč - nepopulární ČEZ. Jejich počínání je však poněkud schizofrenní. Na jednu stranu se těší na rozdělování zisků, které ČEZ vytváří, na druhou stranu zároveň slibují výrazné snižování cen elektřiny. Oba cíle jsou zřejmě protichůdné a vzhledem k tomu, že lákadlo oněch zisků, které bude moci vládnoucí strana přerozdělovat, je v praxi silnější, nebude to s budoucím snižováním ceny tak horké.

Ostatně ceny v České republice nejsou v porovnání s Evropou nijak vysoké. Informace z následujícího grafu se v různých obměnách objevily na mnoha místech, nicméně opakování je matka moudrosti. Zelená čára zachycuje vývoj cen v České republice, modrá čára ve starých členských zemích Evropské unie, a červená čára v desítce zemí, které přistoupily v roce 2004.

Eletricity prices in Europe and the Czech Republic

Cena elektrické energie v České republice a v Evropě (cena v EUR za kWh, bez daně, středně velké domácnosti)
Zdroj: Eurostat

Ceny elektrické energie v České republice tak v podstatě kopírují vývoj v ostatních nových členských zemích. V západní Evropě se za elektřinu platí ještě více.

Na volném trhu by se ceny elektrické energie mezi zeměmi mohly lišit maximálně o náklady spojené s přenosem elektřiny z jedné země do druhé. Trh s elektřinou je ve skutečnosti stále poměrně silně regulovaný, navíc se regulátoři v jednotlivých zemích mohou snažit dodavatele přimět k různým metodám křížového financování, takže se ceny elektrické energie pro konkrétní segment domácnosti liší mezi zeměmi mnohem více. V každém případě se ale v Česku ceny elektřiny nijak nevymykají normálu.

Jak tedy politici přišli na to, že ceny elektřiny jsou v Česku vysoké? Použili ceny v paritě kupní síly. To je samozřejmě nesmyslný postup - ceny v paritě kupní síly odrážejí ekonomickou vyspělost země, nikoliv výrobní náklady v odvětví, kde náklady na práci tvoří jen malý podíl konečné ceny.

A jen tak na okraj následuje porovnání cen elektřiny v jednotlivých zemích v závislosti na podílu elektrické energie vyráběné v atomových elektrárnách. V žádném případě nechci význam tohoto grafu přeceňovat - velký vliv na ceny má regulace, kromě toho i bez regulace by ceny závisely na konkrétní struktuře trhu. Každopádně argument, že jaderné elektrárny jsou drahým zdrojem elektrické energie, nemá žádnou oporu v agregátních datech.

Eletricity prices vs share of production in nuclear power plants

Podíl elektrické energie vyráběné v jaderných elektrárnách (vodorovná osa) a cena elektrické energie za kWh v EUR v roce 2009.

11 komentářů:

  1. Nerad bych se hádal, ale vždy jsem si myslel, že se naopak tvrdí, že jaderná elektřina je výrazně levnější (určitě to platí u variabilních nákladů, otázka je zda i u celkových). To však prezentovaný graf nepotvrzuje.

    Zelení by ti myslím namítli, že velká část nákladů na jadernou energii jsou nepřímé a ČEZ je neplatí: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní úřad radioační ochrany, Ústav jaderného výzkumu, Státní úřad jaderné chemické a biologické ochrany, ...

    OdpovědětVymazat
  2. ÚJV v Řeži byl už před 18 lety privatizován na komerční akciovku. Z nadpoloviční většiny ji vlastní právě ČEZ (a minoritně Slovenské elektrárne a Škoda JS).

    SÚRO a SÚJCHBO jsou cca stohlavé instituce s aktivitami v řádech desítek MKč a navíc jen část jejich činnosti přímo souvisí s jadernou energetikou.

    SÚJB má roční rozpočet kolem 390M (0.7% čistého zisku ČEZu) a žádný skrytý náklad na jadernou energetiku nepředstavuje - podobně dimenzované úřady mají i státy, které vlastní jadernou energetiku nemají.

    Konečně co se grafu týče, levnost jaderné energie může demonstrovat jen odvozeně, protože neukazuje nákladovou, ale realizovanou cenu. A energetika má do bertrandovského modelu velmi daleko.

    OdpovědětVymazat
  3. Moj laicky dojem zo zelenej kritiky atomovych elektrarni bol a je, ze jednym z klucovych problemov je vysporiadanie sa s radioaktivnym odpadom a vyhorenym palivom. Ze uloziska su len docasnym riesenim a neriesia problem naveky, dokonca len dost na kratko. Pocita sa pri cene energie z AE aj s (zatial pravdepodobne hypotetickymi, odhadovanymi) buducimi nakladmi na dalsie riesenie tohto problemu? Alebo po nas potopa?

    OdpovědětVymazat
  4. Ze zákona (\"atomového\") platí provozovatel veškeré náklady na odpadové hospodářství včetně monitorování úložišť po jejich uzavření. Z každé \"jaderné\" MWh se povinně odvádí 50 Kč na speciální účet u ČNB spravovaný MFČR. Na vyřazení samotné elektrárny se nadto vytváří rezerva na vázaném účtu, ze kterého smí provozovatel vybírat jen se souhlasem SÚRAO. Na meziskladování vyhořelého paliva tvoří rezervy ze zisku sám ČEZ - třeba u JETE je to 28 Kč/MWh.

    Zda je 50 Kč málo nebo moc na zvládnutí několika gramů odpadu, které při produkci stejné MWh vzniknou, o tom je možné diskutovat, ale zhruba to odpovídá tomu, co je v EU běžná sazba.

    OdpovědětVymazat
  5. S otázkou, jaké koncové ceny bychom měli pozorovat, má Kamojedov pravdu.

    Jen dodám, že i s Bertrandovou konkurencí je to trochu složitější. Dejme tomu, že máme dvě technologie s různými výrobními náklady (levnou jadernou a drahou ostatní). Pokud výroba pomocí jaderné technologie není schopna nasytit celý trh, pak bude tržní cena rovna ceně, za kterou vyrábí dražší technologie.
    Takže uvidíme:
    1. země, které nemají žádnou nebo mají částečnou výrobu pomocí jaderné technologie budou mít stejnou cenu.
    2. země, které vyrábí jen pomocí jaderné technologie, budou mít nižší cenu (jenže žádná taková země není).

    Graf je s takovou situací konzistentní.

    Kdyby to bylo obráceně, tedy jaderná energie byla dražší, pak uvidíme, že:
    1. země s žádnou (nebo mizivou) výrobou jaderné energie budou mít nízkou cenu,
    2. země, kde je výroba jaderné energie nezanedbatelná, budou mít vysokou cenu.

    S takovou situací ale graf konzistentní není.

    OdpovědětVymazat
  6. Cau Jardo,

    elektrina je celkove zajimava komodita a je to docela slozitejsi. Tady se nebudu snazit delat nejake soudy, jen ukazu fakta a preber si to.

    Potrebujes jak base-load facilities (jako nukes), tak neco schopneho vypnout a zapnout (treba plynove elektrarny). S velkou pravdepodobnosti plynove budou marginalni, takze cena plynu (spolu s fyzickymi charakteristikami elektraren) bude urcovat cenu elektriny na deregulovanem trhu. Protoze plyn prichazi hlavne z vychodu, cena plynu v CR je nizsi nez smerem na zapad. Tim padem CEZ ma vetsi zisky, ktere by v plne konkurencnim prostredi mit nemela.

    V cem je hacek? Ty mluvis o neexistenci arbitraze kvuli transportu elektriny (cena elektriny by mela byt +- stejna po cele Evrope pokud jsou draty), nicmene tady je jeste jina arbitraz, fyzicka (postav si elektrarnu tam, kde se to vyplati). Tady uz je otazka, zda je to arbitraz dana politicky (energeticke spolecnosti maji sve lidi a nedovoli konkurenci); neni v CR misto pro dalsi elektrarnu (blbost); je sice misto, ale ekologove a obyvatele to nedovoli (NIMBY a BANANA concepts); neni dostatek kapitalu; soucasne ceny nepodpori stavbu dalsi elektrarny pri danych rizicich (pocitano v to i politicke a propojeni CEZu a statu); neco jineho.

    Ja nedokazu odhadnout, jestli v CR je doopravdy fyzicka arbitraz a pokud, tak proc. Pokud je, tak CEZ ma nadstandardni zisky, ktere mit nema. Zruseni energeticke burzy tomu ale nepomuze, paradoxne spise uskodi, protoze burza snizuje politicke riziko, ktere beres do uvahy pri investicich.

    OdpovědětVymazat
  7. Petře, máš samozřejmě pravdu, i když si myslím, že to nijak nekoliduje s tím, co jsem napsal. Já netvrdím, že ceny elektřiny by nemohly být nižší (vzhledem k ziskovosti ČEZu a tomu, že je to státem ovládaná firma, tak zřejmě mohly, pokud by to náhodou nekolidovalo s nějakým unijním nařízením), jen jsem ukázal, že se nijak neliší od průměru v nových členských zemích. I proto jsem napsal, že \"mohly lišit MAXIMÁLNĚ o náklady spojené s přenosem elektřiny\" - taková horní hranice platí, i když vezmeš do úvahy fyzickou arbitráž, nebo máš na mysli něco jiného?

    OdpovědětVymazat
  8. Sorry, jako vzdycky pisu mezi jinou praci a zas tolik to nekontroluju. Mam na mysli neco jineho. V CR je cena elektriny (wholesale) jedna z nejvyssich v Evrope brano pomoci Heat rate (prepocteno na jednotky plynu). Tato mira je standardni v \"elektrickem businessu.\" Cena v wholesale elektriny je prakticky stejna v CR a Nemecku, ale cena na vyrobu marginalni elektriny je v CR nizsi. Trh bez frikci by reagoval postavenim elektrarny v CR, coz se nedeje. Proc to tak je, nevim, ale dovoluje mit energetickym spolecnostem v CR nadstandardni zisky (coz CEZ ma). Pouzivam nejake zjednoduseni, tak doufam, ze tam neni nejaky dabel v detailech.

    btw: cena za prenos elektriny je v mnoha pripadech nekonecno, protoze evropska sit nema takovou koordinaci jako treba je v USA/Kanade.

    OdpovědětVymazat
  9. Německý plyn nepochází z východu \"hlavně\", ale jen asi z 1/3. Cca 1/5 je domácí produkce (vesměs Niedersachen) a o zbytek se dělí převážně Norsko a Nizozemí. Gradient ceny v závislosti na přepravní vzdálenosti je navíc natolik malý, že nedokáže vysvětlit, proč jsou DE velkoobchodní ceny o 29% vyšší (Eurostat H1/2009). Vyšší jsou navíc i slovenské, což je s teorií o přepravních nákladech taky v rozporu.

    ČEZ žádné velké plynové jednotky nemá - Počerady se teprve připravují. Jako marginální zdroje slouží v ČR přečerpávačky a pár vodních elektráren. Ty mají podíl na výkonu až 15%, ale na celkové produkci pod 2%, takže se na ziscích zásadně neprojeví, i kdyby ČEZ špičkovou energii vyvážel všechnu, což zdaleka nemůže. Klíč k jeho ziskovosti bych viděl spíš v příznivé technologické heat rate u base load zdrojů (a taky vertikální integraci a margin squeezing u distribuce.)

    Česká market implied heat rate anomálie nicméně nepovšimnuta nezůstala a běží asi šest či sedm projektů velkých jednotek. Všechny plynové - logicky, protože JE je mimo ČEZ fikce a u uhelných je problém s návratností vzhledem k docházejícím zásobám (a vládě ČEZu nad podstatnou částí z nich). Ale povolení a výstavba elektrárny je běh na dlouhou trať i bez politických tlaků.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak vidim, ze dabel byl v detailech, tak odvolavam, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slibil.

    Nicmene navrat energetickych investic je v CR doopravdy uzasny, kdyz se clovek podiva na zisk jiste anglicke spolecnosti z jejich investice v Opatovicich.

    OdpovědětVymazat
  11. Mimochodem víte, že vhodným výběrem dodavatele elektřiny můžete ušetřit až několik tisíc korun ročně? Na webu www.cenyenergie.cz můžete během minuty zjistit, jaké tarify se nabízí ve vašem kraji a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Občas je to docela síla...

    OdpovědětVymazat