Včera jsem konečně vyrazil pořádně nakupovat. Walmart i další megahypermarkety jsou poněkud z ruky, takže jinak než autem se tam nedá dostat. Naštěstí mě tam vzal Andrei, který se nabídl, že tam má cestu. Ačkoliv to na mapě moc daleko nevypadá, daleko to je. V podstatě 10 mil.
Andrei přijel ve svém třílitrovém Fordu - koupil ho za tři tisíce dolarů, ale vypadá dost dobře. Teda kromě nárazníků, ty jsou obouchané ze všech stran. Když jsem se na ně zeptal, hned vysvětloval, že uvidím, jen co dojedeme k Walmartu.
Walmart (alespoň ten na jihu Chicaga, v Ciceru) je hypermarket, který se úrovní prodeje blíží žumpě. Věci často naházené na sobě, uličky plné nevychovaných dětí, neútulné prostředí. Ale na druhou stranu máte skoro všechny věci pohromadě pod jednou střechou a můžete si vybrat kvalitní věci za dost rozumnou cenu. A setkání s spodní společenskou třídou taky může být zážitek - když něco lidé shodí z regálu, neobtěžují se to zvednout, klidně si rozbalí jakékoliv zboží a nepřipadá jim divné, když nákupním košíkem najedou do vašeho auta. To se mimochodem stalo i Andreiovi - když jsme se vrátili z nákupu, měl nákupní košík zaparkovaný o nárazník, takže jsem se rázem přestal divit, odkud pocházejí všechny ty škrábance.
Nakupování ale nakonec dopadlo docela úspěšně, takže jsem doma potom měl co rozbalovat. Jen pro deku, polštář a povlečení jsem zašel do sousedního Targetu, kde jsem při té příležitosti koupil i mobil, takže jsem už zase komunikativní.
Žádné komentáře:
Okomentovat