pondělí 27. prosince 2010

Jak napsat pořádnou grantovou přihlášku


Součástí práce každého výzkumníka je i hodnocení práce ostatních, a tedy i hodnocení žádostí o granty. Grantové přihlášky je přitom velmi obtížné posuzovat - narozdíl od článků se nejedná o hotovou práci, kde by šlo hodnotit dosažené výsledky, ale musíte odhadovat potenciál žadatele a jeho schopnost pracovat na problému, který navrhuje, a jeho šance dojít k nějakým výsledkům. Oddělit tak musíte nerealistické návrhy od těch realistických. A protože hodnotitelé nemají nadpřirozené schopnosti, je na žadateli, aby hodnotitele o smysluplnosti návrhu přesvědčil.

Protože mám určitou zkušenost s hodnocením grantů podávaných českými výzkumníky v ekonomii, není od věci sepsat některé charakteristické nedostatky, které se opakovaně s různými obměnami objevují. Zkušenosti ukazují, že průměrná kvalita žádostí o grant za světem stále pokulhává (alespoň v ekonomii). Ačkoliv mnohé následující poznámky znějí jako naprosto samozřejmé, je až s podivem, v kolika případech se jich žadatelé nedrží.
Uvedený seznam poznámek jistě není úplný a bohužel ani nezaručuje, že při jeho dodržení bude grant udělen :-).

  1. Dostupnost předchozího výzkumu. Součástí posuzování, zejména u zkušenějších vědců, je předchozí práce v dané oblasti. Jedním z nejlepších indikátorů toho, zda bude žadatel schopen dojít k hodnotným výsledkům, je kvalita jeho předchozího výzkumu (to samozřejmě nelze aplikovat u začínajících vědců). Je vždy plusem, když už žadatel v dané oblasti vyprodukoval a opublikoval nějakou práci. Součástí grantové přihlášky tak je i část, ve které žadatel vypisuje předchozí relevantní publikace.

    Problémem části českých akademických pracovníků v ekonomii je, že sice uvedou články, které napsali, tyto články však nebyly publikované v recenzovaných časopisech, ale buď ve sbornících nebo jako interní univerzitní publikace a nejsou dostupné online. Takové "publikace" jsou však velmi problematické, protože nelze nijak zhodnotit jejich kvalitu (cesta do knihovny na dané univerzitě, kde se onen sborník nachází, nepřipadá v úvahu).

    Moje zásada spočívá v tom, že učiním vše proto, abych daný článek online našel. Jedním z důležitých kroků je snaha nalézt osobní stránku žadatele na univerzitě, na které je zaměstnán. Na této stránce by se měly nacházet texty (nebo odkazy na texty) všech článků, které chce autor sám prezentovat. Ačkoliv v zahraničí je naprosto standardní, že každý autor takovou stránku má, u nás to ještě zdaleka tak běžné není.

    Pokud ani stránka žadatele, ani Google Scholar, ani žádná z placených databází plnou verzi článku nenalezne, pak takovou "publikaci", kterou žadatel uvede, ignoruji. Pouhý abstrakt článku je přitom nepostačující. Článek, který si nemohu přečíst, nemohu posoudit, a proto ho nemohu vzít v úvahu. Publikace, kterou nelze nijak nalézt, zkrátka není publikací. Žadatel sám by se měl postarat o to, aby všechny materiály, které mají být zohledněny, byly k dispozici.

  2. Odbornost. Jednou z těžkých otázek je nastavení vhodné míry odbornosti. Žadatel může jistě předpokládat, že hodnotitel bude ekonom s dobrou znalostí obecné oblasti, které se grant týká, většinou však nemůže detailně znát konkrétní problematiku týkající se otázky, kterou chce žadatel zkoumat. Grantová přihláška tedy musí být napsána takovým způsobem, aby i ekonom, který se právě nespecializuje na problematiku důležitosti regulace trhu s celerem (ale rozumí mikroekonomii a mikroekonometrii), pochopil, proč je daná otázka důležitá, a dokázal rozpoznat, zda je navržená metodologie vhodná k zodpovězení položené otázky.
  3. Recenze literatury. Nedílnou součástí grantové přihlášky je i recenze existující literatury, ze které má být patrné, že žadatel ví, kde se soudobý výzkum nachází. Celá grantová přihláška je většinou omezena počtem stran, a proto i recenze literatury nemůže být příliš dlouhá, přesto musí nějaká být. Taková recenze má také za cíl pomoci hodnotiteli, který nemusí být specialistou na danou problematiku, aby se v literatuře rychle zorientoval (není proto od věci odcitovat nějaký nedávný přehledový (survey) článek v dané oblasti).

    Důležité je, že důraz by měl být kladen na soudobou literaturu. Pokud je nejnovější článek, který v recenzi literatury uvedete, z roku 2004, pak buď dáváte najevo, že výzkum v dané oblasti odumřel, nebo že nejnovější výzkum v dané oblasti neznáte. Pokud je pravda to první, pak musí být z grantové přihlášky jasně patrné, proč stojí za to celou problematiku znovu otevřít. Pokud je pravda to druhé, pak žadateli není pomoci.

  4. Angličtina. Je zcela standardní a v ekonomii víceméně nezbytné, aby byla grantová přihláška podaná v angličtině. To neznamená, že angličtina musí být naprosto perfektní - angličtina není náš mateřský jazyk, a nikdo nebude známkovat grantovou přihlášku podle počtu gramatických chyb.

    Přesto je důležité, aby byla angličtina alespoň natolik dobrá, aby bylo možné text plynule a bez zádrhelů přečíst. Špatná angličtina nejenže hodnotitele zdržuje a rozptyluje, je ale také signálem o tom, že žadatel pravděpodobně bude mít potíže i se čtením relevantní vědecké literatury, která je výhradně v angličtině. Pokud si tedy se svou angličtinou nevěříte, dejte grantovou přihlášku přečíst někomu, kdo anglicky dobře umí.

  5. Celková kvalita žádosti o grant. Kvalita žádosti o grant musí odpovídat tomu, kolik peněz žadatel požaduje. Pokud žadatel chce několik milionů korun, nemůže grantová přihláška vypadat, jako by byla sepsána za půl odpoledne. Je sice možné, ža žadatel přišel s geniální myšlenkou několik hodin před koncem lhůty k podávání žádostí, avšak zpravidla tomu tak není. Narychlo splácaná přihláška je spíše signálem o tom, jak bude vypadat i následný výzkum, a žadateli rozhodně body nepřidá.
  6. Konkrétnost návrhu. Silným signálem o tom, že žadatel vlastně pořádně neví, co chce zkoumat a čeho chce dosáhnout, je obecnost návrhu. Pokud grantová přihláška v obecné rovině popisuje, jak chce žadatel sestavit makroekonomický model popisující dynamiku makroekonomických veličin v Evropské unii, je předem odsouzena k zamítnutí. Takového výzkumu bylo uděláno nepřeberné množství a žadatel musí popsat, v čem je jeho výzkum nový a přínosný, v porovnání s tím, co už bylo uděláno. Grantová přihláška tak musí identifikovat konkrétní problém (nebo množinu problémů), vysvětlit, proč tento problém nebyl v literatuře dosud dostatečně dobře zodpovězen, a ukázat, že se žadatel dostatečně zamýšlel nad tím, jak daný problém vyřešit.

    Do stejného soudku patří návrhy na "vyvíjení nových teoretických metod" nebo "nových modelů", bez konkrétních myšlenek jak vlastně postupovat. Něco takového může projít jen někomu, kdo má v dané oblasti dostatečnou mezinárodní reputaci doloženou kvalitními publikacemi.

    Souvisejícím aspektem je slibování nesplnitelného. Výzkum samozřejmě musí být ambiciózní, ale čím ambicióznější cíle si návrh projektu klade, tím více důkazů musí navrhovatel přinést, že je schopen dané cíle skutečně splnit. Grantová soutěž není soutěž v tom, kdo dokáže více naslibovat, ale v tom, kdo má největší šanci dodat za poskytnuté peníze co nejpřínosnější výsledky.

Další poznámky samozřejmě uvítám v komentářích.

2 komentáře:

  1. Aj ked sumar neobsahuje (aspon pre mna) ziadne prevratne nove veci, je fajn vidiet ich pekne zosumarizovane a zhrnute.

    OdpovědětVymazat
  2. Důležité je, že důraz by měl být kladen na soudobou literaturu. Pokud je nejnovější článek, který v recenzi literatury uvedete, z roku 2004, pak buď dáváte najevo, že výzkum v dané oblasti odumřel, nebo že nejnovější výzkum v dané oblasti neznáte.

    a nebo ze jste recenzi literatury opsali z clanku z roku 2004.

    OdpovědětVymazat